Z Montrealu na Havaj

Pondělí ráno. Vstávám ve 4:30. Rychlá sprcha, dobalit a hurá na letiště. Velké díky kamarádce G.I. and M. (jejímu manželovi).  Měla jsem v jejich domě šest týdnů krásný domov v Montrealu. Sněží. Díky M. byla cesta rychlá a já jsem krátce po šesté na letišti.

Zasněžené ráno

Check-in jde hladce. Už večer jsem se zaregistrovala po Internetu. Musím jen vyzvednout palubní vstupenky pro let z Minneapolis do Los Angeles v Minneapolis. Do této chvíle žádná zábava, ale na první zábavnou historku nemusím čekat dlouho.   

Americká imigrační kontrola se odehrává už na Montrealském letišti. Úředník mi dává příkazy, kterým nerozumím.

‘Čtyři pravé prsty na zelenou’

‘Prosím?’ Dívám se na své ruce a snažím se uvědomit si, která ruka je pravá.

‘Čtyři pravé prsty na zelenou’

‘Jakou zelenou?’ Nevím o čem mluví.

‘To zelené světlo tady’

Opět se dívám na ruce. Která je pravá? Je příliš brzy? Ano, je. Konečně porozumím tomu, že mám dát čtyři prsty pravé ruky na zelené světlo.

‘Pravý palec’ to je jednoduché.

‘Něco s vámi není v pořádku, madam?’

‘Ne, proč?’ Nerozumím jeho otázce.

‘Pojďte prosím se mnou.’

Jdeme do kanceláře za stěnou. Čekám několik minut. Mám dost času, jsem v pohodě. Úředníci kontrolují několik cestujících. Někteří vypadají podezřele, další celkem normálně.

Jeden z úředníků si mě volá k přepážce.

‘Ukažte mi prosím vaše zavazadla. Nějaký alkohol nebo cigarety?’

‘Ne’

‘Proč jedete do USA?’

‘Navštívit přítelkyni na Havaji.’

‘Co jste dělala v Kanadě?’

‘Navštívila jsem přítelkyni a učila se francouzsky.’

‘Kde pracujete?’

‘Mám teď přestávku na studium.’

‘A umíte už francouzsky?’

‘Víc než před tím’ úředník je příjemný.

‘Mému kolegovy se nezdálo vaše chování. Říkal, že jste se divně dívala na své ruce.’

‘Ano, to je pravda. Když se mě někdo ptá, která ruka je pravá, mám problém odpovědět a takhle brzy po ránu jako dnes je to ještě horší.’

‘Zdáte se mi úplně v pořádku.’

‘Oh, díky.’

‘Posaďte se prosím, já musím dokončit protokol.’

Po dvou minutách mě opět volá a řekne jen: ‘Hezký pobyt v USA.’

Zbytek cesty byl už jen dlouhý, téměř nekonečný. Nosila jsem sebou spoustu věcí - kožich, lyžáky, malý kufr na kolečkách a trubku s mými obrázky.

Opouštím Los Angeles 

Za sedmnáct hodin jsem přistála na Maui, nejkrásnějším ostrově Havaje. Moje přítelkyně A. už na mě čeká. Je trochu překvapená mým oděvem. Jsem obě rády, že jsem se rozhodla přiletět na Havaj. Rychlé pivo a rovnou do postele.

Nádherné ráno. Sluníčko, vítr, oceán. Vyrazila jsem na nákup letních věcí. Hotovo. Jsem připravená na zážitky. Můj domov zde na Maui je hned vedle pláže.

Můj domov na Maui

Nemůžu odolat procházce po pláži. Je to nádherné. Jsem šťastná. Po pěti stech metrech je část pláže zahrazená provazem. Vidím nějaké zvíře.

Tuleň spící na pláži. Nerušit!

Následující ráno mi kamarádka A. nabízí výlet s jejími přáteli na nádhernou túru k vodopádům. Nevím. Mám jet? Ano, jsem tu od toho abych využila každou příležitost. Kamarád C. mě vyzvedává v devět. Ještě přibíráme cestou dalšího kamaráda. Se zbytkem skupiny se setkáváme ve snídaňové restauraci IHOP. Všechno jde velmi pomalu. Čekáme, pijeme kávu, a nakonec si dáváme snídani. Je to už moje druhá. Skupinka diskutuje co a jak budeme dělat. Po velmi dlouhé výměně názorů přichází rozhodnutí. Jelikož je začátek túry vzdálen více jak dvě hodiny jízdy autem na druhé straně ostrova jede naše skupinka na pláž Kaanapali.

Pláž Kaanapali

Byl to jeden z nejkrásnějších dní v životě. Plavili jsem se na nafukovacím ostrově po oceánu. Naštěstí jsem se mohli ukotvit k bóji. Naše písková kotva, kterou jsme si sami vyrobili, nebyla příliš funkční. Provaz byl příliš krátký a kotva nebya dostatečně těžká. Byl to neuvěřitelný zážitek. Počasí mi ukázalo všechny havajské možnosti - slunce, déšť i duhu.  A! Viděla jsem své první velryby. Doufám, že jich uvidím více a zblízka.

Krásný skok ze skály. Můj skok nebyl tak krásný, ale skočila jsem.

Abych si udržovala francouzštinu budu pokračovat v tradici jedno  francouzské slovíčko denně.

Dnešní francouzské slovíčko:

pláž - la plage